Celou zimu jsme pečlivě ladili stroje a doufali, že v Kozmicích ukážeme jak nám to hezky šlo.
Ráno jsme měli sraz v 7:30 u Shellky, dorazilo asi 16 motorek a tak jsme do Kozmic vyrazili jako jedna velká kolona. Když jsme přijeli bylo depo už skoro plné, ale vypadalo o na krásný janí den :)
V měřeném tréninku jsme se plácali nevyježděným bahnem a po pár kolech byly motorky obalené bahnem a sotva jely. Jediné štěstí bylo, že před závodem byla ještě rozjíždˇka pitbiků a trochu bahno vyjezdili. V tréninku jsem měl 18.nejlepší čas, což znamenalo první řadu na startovacím roštu.
Když jsem si stoupl na start vyfasoval sem solidní flek, dobře odstartoval a do první zatáčky sem dojel asi jako 5....Ze začátku jsem držel solidní 8.místo, ale po 15 minutách začala motorka umírat a jela čím dál hůř. Po chvilce už nejela vůbec a musel sem čekat až zchladne. Potom sem do ní strčil a chvíli zase jela jako ďas. Potom ale chcípla po druhý, načež jsem opět chvilku počkal a zase jela. Napotřetí se jí ale už moc nechtělo a když jsem zastavil potřetí, musel jsem čekat 5 min, válec byl vypečenej do bíla :) ale když jsem se opět rozjel byl jak kdyby ho vyměnili, sice zvonil jak rolnička(nakonec se to ukázalo jako vyfrezovanej pist od čepu :D a vybroušený bronzovy futro.) poslednich 15 min sem jezdil jako blázen a pokoušel se předjet co nejvíc lidí i za cenu pádu, nebo absolutní dodělání motorky. Naháněl sem to co jsem ztratil kdy jsem stál. Brácha se mezitím stihnul parádně rosekat, skalpovat helmu, poslat motorku na 20m dlouhou trasu po boku a ukopnout řadičku. Venda měl také nějaké problémy s řadičkou a chvilku kvůli tomu stál taky.Vendy brácha chvilku před koncem urval řetěz. Nakonec tedy kategorie KLASIK: já 28.místo, Venda 34.místo, Martin Č. 41.místo, Tomáš Kohout po megatlamě a zdravotních problémech(naražená kostrč, pomlácená ruka, rameno, záda + psychické vypětí) 42.místo z celkových 75 jezdců.
Zatímco my jsme rozdýchávali náročný závod, stál na startu SPECIÁLŮ táta. V tréninku nedopadl zrovna nejlépe, ale při celkovém počtu jezdců to nehrálo velkou roli. Po startu byl někde okolo 23. místa a pomalu se rval dopředu. Přes půl závodu opět s přehledem vedl pan Lovětínský, jehož motorka, i celková jízda byly opět o kategorii nad všemi ostatními jezdci, do té doby než se naskytly nějaké technické problémy a byl nucen ze závodu odstoupit. Táta jel hodně nadoraz, a i přes to, že motorka mu nijak zázračně nejela, se dokázal prorvat až na konečné 16.místo, které je v celkovém počtu 35 jezdců a vysoké konkurenci určitě úspěch.
Nakonec jsme ještě se všemi pokecali, poslechli si vyhlášení, naložili motorky a jeli po skvěle stráveném dni domů.
Pár fotek: